This post is also available in: English
V Bruselu tento týden zasedá Evropská rada a při té příležitosti jsem se rozhodla napsat o jednotném trhu v Evropské unii. Jednotný trh, který tento týden slaví své dvacáté výročí, přinesl občanům členských zemí EU, včetně Britů, mnoho výhod. David Lidington, britský ministr pro evropské záležitosti, byl rychlejší než já a začátkem tohoto týdne již o pozitivech jednotného trhu publikoval příspěvek na svém blogu. Zaměřil se přitom především na přínosy pro Velkou Británii, ale jeho konstatování by se s výjimkou konkrétních čísel mohla vztahovat i na jiné země, včetně České republiky. Ministr Lidington mimo jiné zdůraznil potřebu dalšího rozvoje jednotného trhu, který by přínosy trhu rozšířil i na zboží a služby jednadvacátého století. V této oblasti se dle mého názoru dokáží čelní představitelé obou našich zemí napříč politickým spektrem shodnout. Zmiňovaný blog ministra Lidingtona je zde:
Tento týden oslavujeme 20. výročí jednotného trhu, a je tedy vhodný okamžik ohlédnout se za tím, jak se během let vyvíjel náš vztah k Evropské unii.
Vzájemný obchod mezi Velkou Británií a členskými zeměmi EU se od roku 1992 více než ztrojnásobil.
V současné době 3,5 milionu pracovních míst, tedy zhruba 11 procent britské pracovní síly, závisí na obchodu s Evropskou unií a 1,5 milionu Britů žije nebo studuje v jiných zemích EU.
Velká Británie je v rámci Evropy největším příjemcem zahraničních investic.
Itálie, Německo, Francie, Španělsko a Nizozemí patří mezi dvanáct nejvýznamnějších zdrojů zahraničních investic směřujících do Velké Británie a jen německé firmy zaměstnávají zhruba 400 tisíc lidí.
Také spotřebitelé zaznamenali přínosy: počínaje cestujícími, kteří obdrželi finanční náhradu za zrušené lety po výbuchu islandské sopky, přes pacienty, kteří vědí, že jejich předepsané léky patří mezi ty nejbezpečnější na světě, až po domácnosti, kterým se díky větší konkurenci na trhu snížily účty za služby.
Díky jednotnému trhu se pro přibližně 140 milionů lidí snížily ceny mezinárodních hovorů z mobilních telefonů o 75 procent, protože mobilní operátoři už si nemohou účtovat cenu čtyřikrát převyšující skutečné náklady.
Evropská unie nám také pomohla uzavřít obchodní dohody s jinými zeměmi, čímž se otevřely další trhy pro britské firmy. Očekává se například, že dohoda o volném obchodu mezi EU a Koreou přinese britským podnikům až 500 milionů liber.
Podařilo se dosáhnout mnoha věcí, ale jsme přesvědčeni, že ještě můžeme udělat mnohem více.
Přínosy jednotného trhu je potřeba rozšířit i na zboží a služby jednadvacátého století.
Tento čtvrtek se zúčastním konference britské vlády a Evropské komise, která se zaměří na překážky obchodu, které je třeba řešit, pokud nám má příštích dvacet let přinést prosperitu.
Ekonomické ukazatele z poslední doby nasvědčují, že hodnota obchodu mezi Velkou Británií a EU je 45 procent pod svým potenciálem a že odstranění překážek obchodu by mohlo zvýšit příjem na obyvatele ve Velké Británii o 7 procent.
Diskutovat se bude mimo jiné o internetovém obchodě, v němž je Velká Británie celosvětovým lídrem.
V loňském roce si téměř polovina spotřebitelů v EU objednala nějaké zboží či služby přes internet, ale jen necelých 10 procent spotřebitelů přitom nakupovalo od dodavatelů z jiné země. Pokud by existovalo efektivní cenové srovnání mezi zeměmi EU, mohli by spotřebitelé ušetřit ročně nejméně 11,7 miliardy euro.
Ze zprávy vydané v Nizozemí také vyplývá, že volný trh se službami by mohl zdvojnásobit současný obchod.
Posledních dvacet let přineslo pro Velkou Británii zásadní změny, ke kterým přispělo to, že jsme součástí trhu o velikosti 11 bilionů liber.
Nyní potřebujeme v rámci jednotného trhu prosadit reformy, které budou prospěšné pro britské firmy a spotřebitele v nadcházejících desetiletích.